Viděla jsem anděla vodu z louže pít

měl asi žízeň a nikde ani tvora,

co podal by mu číši vody,

škoda, byl krásný, mohl s námi být.

Plivli mu do tváře, když zvedal se vzhůru,

zhanili, trhali šaty, odsoudili,

škoda, byl krásný,

zpíval by znova nahoře na kůru.

Umřel anděl u louže v blátě,

zlomená křídla a šaty na cáry má,

škoda, byl krásný, teď si ho věřící

přetvoří do hlíny a obalí zlatě.

Proč ji jen anděli na zemi chodil?

Proč jsi jen musel z té louže pít?

Kdybys byl neviděn, mohl jsi žít...